Doubí
Úvodní stránka Další stránka  

Úvodní stránka
Doubí
Hradiště Starý Loket
Řeka Ohře
Těžba uhlí
CHKO Slavkovský les
Štola Benátčanů
Pramen
Svatošské skály
Lesní porosty
Hydrogeologický vrt
Těžba cínu
Mineralogie
Hora Suk
Obec Hory
Informační centra
Literatura
Obsah

ZÁMEK A PORCELÁNKA V DOUBÍ

1

Vycházku po naučné stezce zahájíme u rozcestníku turistických značených tras v Doubí MHD bus č. 6 "Svatošská"). První zastávkou je nedaleký zámek vzorně zrekonstruovaný v roce 2002 současným majitelem Karlem Holoubkem. Svou dnešní podobu získal rozsáhlou přestavbou v roce 1884. Původní středověká tvrz stávala na místě dnešního zámku na skále v blízkosti říčního brodu. Měla pravděpodobně charakter hrazeného dvorce, úzce spjatého se zemědělstvím a chovem dobytka, právě zde umožněným otevřeným údolím řeky Ohře.
Mezi majiteli, kteří byli v manském vztahu k loketským purkrabím, se uvádí v roce 1369 Frenclin (de Quercu), 1397 Ješek z Aichu a 1434 Jan. Šlikovský urbář Loketska z roku 1525 jmenuje vlastníkem Doubí (Ayche) Bernarda Hysserleho. V letech 1598 - 1615 držel panství Haubolt Winkler z Heinfeldu.

Selské povstání v roce 1680 mělo ohlas i v Doubí a tak zámek s panstvím, označený jako "zboží zpupné", byl Jindřichem Vinklerem prodán kněžně Marii Benigně Piccolominiové, vévodkyni sasko-lauenburské. Dochované rytiny ze sklonku 18. a počátku 19. století zachycují zámek ještě v renesanční podobě; jednopatrový, s kaplí, přestavěnou v roce 1744. Západní křídlo mělo v patře do nádvoří dřevěnou pavlač na krakorcích. Střecha zámku a kaple, krytá šindelem, byla opatřena věžičkami.
Na počátku 19. století byla na severní straně, na hradební zdi, vybudována vyhlídková terasa, pravděpodobně v empírovém slohu. Byla hojně vyhledávána lázeňskými hosty při jejich cestě za romantikou Svatošských skal. Součástí zámku byl nevelký park. Při přestavbě zámku roku 1884 byly zachovány středověké zdi přízemí a zčásti i prvního patra. Stavební materiál starého zámku byl použit na opravu pilíře a oblouků mostu přes řeku Ohři koncem 19. století. Tímto mostem byl zámek spojen s rozlehlým hospodářstvím v protější obci Dvory. K zámku patříval také pivovar a nájemný mlýn.

Poblíž zámku za prodejny koberců vidíme vícepatrovou budovu, někdejší objekt místní porcelánky.
Porcelánka v Doubí byla založena roku 1849 pražským měšťanem Janem Möhlingem. Nejenže porcelánku vlastnil, ale působil tu i jako modelér. Möhlingovi a jeho pracovníkům se podařilo vytvořit hmotu vynikající kvality a tak, kromě vlastní výroby, jí zásoboval i jiné porcelánky. Jeho výrobky mají proto jakostní materiál, výtvarně však nevynikají nad průměr.
Stolní soupravy jsou modelovány ve tvarech druhého rokoka s většinou květinovým, malovaným a tištěným dekorem. Typické je listrování.
Plastika má dobré proporce, detailní modelace je velmi povšechná. Náměty jsou exotické, rokokové nebo ze soudobé společnosti.

Na přelomu roku 1897 - 1898 došlo v továrně k velké protestní mzdové stávce. Stávku řídila odborová organizace Svaz porcelánských dělníků, která měla sídlo v Doubí. 28. prosince 1897 se v Doubí konala konference západočeských porcelánských dělníků, která rozhodla pokračovat ve stávce. Vedení závodu začalo najímat stávkokaze z řad nezaměstnaných dělníků ze Staré Role. Odtud je každý den vodili četníci jako ochrana. Stávka byla potlačena po několika měsících. Firma však byla finančně vyčerpána a musela na tři roky zastavit výrobu.


Šternberkovo přírodovědné muzeum  e-mail a.a@atlas.cz